in: www.csaf.cz, blisty.cz u.a.

Proc je NATO nebezpecne

Pro Cesko bude summit NATO 21.-22. listopadu skutecne velkou udalosti.

von: Tobias Pflüger | Veröffentlicht am: 11. November 2002

Drucken

http://imi-online.de/download/csaf-tp-print.pdf

Proc je NATO nebezpecne

Pro Cesko bude summit NATO 21.-22. listopadu skutecne velkou udalosti. Generalni tajemnik NATO George Robertson tvrdi, ze i pro NATO pujde o summit zatim nejvetsiho historickeho vyznamu od jeho zalozeni. V tomto bode s nim souhlasim…

Oficialne je NATO organizaci pro obranu. Ve skutecnosti je vsak organizaci urcenou pro intervence a vedeni valek. Videli jsme to ve valce proti Jugoslavii v roce 1999, prvni utocne valce NATO. Tato valka byla zvlaste dulezita pro Cechy, Polsko a Madarsko, protoze ty se staly clenskymi staty NATO bezprostredne pred zapocetim teto valky. Podle puvodniho planu mely byt tyto tri nove staty prijaty v den padesateho vyroci vzniku NATO, tedy 24. dubna. Ovsem Madaleine Albright trvala na tom, ze tyto tri staty musi byt soucasti NATO pred zacatkem valky. Dalsim duvodem, proc chteli mit tyto tri staty v NATO bylo, ze pokud by obyvatele techto zemi videli, jak funguje NATO v praxi, mohli by vuci vstupu svych zemi zaujmout jiny postoj. Pokud se dnes zabyvame NATO, je dulezite zabyvat se jeji oficialni strategickou koncepci. Dulezite je nejprve se podivat na vojenskou strategii USA. Obvykle to totiz byva tak, ze strategie NATO je spatnou kopii oficialni vojenske strategie USA.

Zmena strategie v roce 1999

Od konce studene valky byla strategie NATO zmenena dvakrat. Prvni zmena probehla v roce 1991, druha v roce 1999. Dulezitejsi z nich je ta z roku 1999. V teto strategii je oficialne receno, ze NATO bude samo sobe davat mandat na valceni valek, coz nazyvam „sebe-zmocnenim.“ Dalsim dulezitym bodem je, ze intervencni valky se staly dulezitym bodem strategie a politiky NATO. Kdyz NATO meni svou strategii, ovlivnuje to armady clenskych statu NATO. Nyni jiz nejsou tak pocetne, ale jsou vice pripravene vest valky. Vsechny clenske staty musely svou armadu restrukturalizovat. V Nemecku byl drive Bundeswehr oficialne armadou urcenou pro obranu; dnes je jeho polovina pripravena zapojit se do valky mimo uzemi Nemecka. Oficialni hlavni duvod existence NATO byl v roce 1999 zmenen z ochrany uzemi na ochranu zajmu. V oficialni strategii NATO se o valce proti Jugoslavii rika: „mame na pameti, co jsme udelali na Balkane.“ To znamena, ze valka proti Jugoslavii byla prvni z valek noveho typu. V Nemecku se o tom stale vede debata; vladni Zeleni tvrdi, ze slo o vyjimku, ktera se nebude opakovat. Ovsem zminena pasaz z oficialni strategie NATO rika, ze slo o prvni krok, a dalsi budou nasledovat. Pro nove clenske staty NATO, stejne jako pro kandidatske zeme, je dulezity program Partnerstvi pro mir, ktery ma promenit jejich armady. Napriklad i v Cechach mate mit „NATO kompatibilni“ armadu, coz znamena nakup velkeho mnozstvi novych zbrani. Naplanovany nakup svedskych stihacek Grippen byl zatim odlozen, presto jsou vsak podobne nakupy typicke. A je jasne, ze tyto nakupy jsou pro staty velice drahe. Pri teto prilezitosti vzdy rikam, ze program Partnerstvi pro mir pro nove clenske a kandidatske zeme je „light“ clenstvim v NATO (podobne jako mame Coca-colu light).

Rozsireni NATO

Na prazskem summitu NATO se budou resit tri dulezite otazky. Prvni z nich je rozsireni NATO. Vede se diskuse o pristoupeni mnoha novych statu: Litvy, Lotysska, Estonska, Slovenska, Rumunska, Bulharska a take Slovinska. Vedle toho existuje pet dalsich statu, ktere chteji vstoupit do NATO: Albanie, Makedonie, Chorvatsko, Ukrajina a Srbsko. Tyto staty zjevne do NATO prijaty nebudou, ale stoji o to. Zjevne si mysli, ze vstup do NATO jim pomuze ekonomicky. NATO vsak neni ekonomickou organizaci; je organizaci vojenskou a vstup do takove organizace kazdy stat take patricne zaplati. Podle prezident USA Spojenych statu George Bushe musi byt vsechny kandidatske staty prijaty najednou, v jedne vlne. Realne je, ze prijaty budou pobaltske staty, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko. Pokud se tak stane, bude velky problem s Ruskem, s jejich enklavou Kaliningrad: v uzemi NATO se bude nachazet cast Ruska. Vsechny tyto staty musi take deklarovat, ze mohou splnit Clensky akcni plan. Ten znamena, ze jejich armady se musi stat „NATO kompatibilni“ a musi vyslat sve uredniky do vedeni NATO. To bude pro NATO nova situace. Nyni ma 16 clenu, se tremi novymi 19; po summitu v Praze se muze stat, ze bude mit 24 nebo i 26 clenu. Dulezite je, ze NATO rozhoduje konsensualne. Pokud jeden clensky stat rekne ne, cele rozhodnuti je zablokovano. Uz jsme behem valky v Jugoslavii nastala situace, ze poprve rekly vsechny clenske staty ano, po druhe rekly take ano, ale po treti se politicky sef Javier Solana rozhodl, ze se nebude ptat jednotlivych statu, protoze hrozilo, ze Recko nebo Italie by napotreti rekli ne. Taktez v Madarsku se vedla diskuse, zda je spravne bombardovat mosty a civilni infrastrukturu. S sestadvaceti cleny pujde o novou situaci a je mozne, ze ctverice velkych statu NATO bude chtit rozhodovani konsensem zrusit. NATO ma strukturu jako pyramida s melounem nahore, tremi jablky uprostred a mnoha oriskami vespod. Meloun jsou Spojene staty, jablka Nemecko,Velka Britanie a Francie a orisky jsou ostatni clenske staty. V historii nalezneme dostatek prikladu, kdy pokud mela velka ctyrka shodny nazor, tak ho take prosadila.

Role NATO ve tretim tisicileti

Druhym dulezitym bodem summitu NATO v Praze bude diskuse o novych ukolech NATO. Generalni tajemnik Robertson je konfrontovan se situaci, kdy NATO nehraje temer zadnou roli ve valce proti terorismu. USA a Velka Britanie spolu uzavrely koalici a NATO se nestalo instituci, ktera by tuto valku vedla. To je pro nejvetsi vojenskou organizaci spatne. A tak se generalni tajemnik rozhodl, ze se to stane bodem na jednani summitu. A co to znamena? NATO se podle nej musi stat organizaci pro boj s terorismem a zbranemi hromadneho niceni. Za beznych okolnosti by, pokud se maji zmenit ukoly NATO, bylo nutne zmenit strategickou koncepci. Zatim se ale zda, ze oficialni koncepce se menit nebude, ze se zmeni „pouze“ realita. Tretim bodem prazskeho summitu NATO tedy bude, zda bude nova strategicka koncepce USA okopirovana a pouzita pro NATO. Tato nova strategie USA pro zahranicni a vojenskou politiku se nazyva Bush-doktrina. Sklada se ze tri dulezitych casti. Prvni je, ze USA chteji bojovat preventivni valky. To znamena, ze pokud si USA mysli, ze nejaky stat ohrozuje jejich hegemonii, potom proti nemu bude vedena valka, nebo bude znicen. Druhym bodem je, ze chteji provadet „obranne intervence.“ Ovsem pojem „obranna intervence“ je pojmem z romanu George Orwella. Ten rikal, ze oficialnim jazykem rikaji presny opak toho, co si mysli. „Obranna intervence“ je nesmysl; intervence je vzdy utocnym aktem. Tretim bodem Bush-doktriny je, ze pocita s nasazenim jadernych zbrani ve vojenskem konfliktu. Za timto ucelem si USA poridily nove miniaturni jaderne hlavice. Tyto tri body jsou nejdulezitejsimi z nove Bushovi doktriny a NATO bude nyni diskutovat, zda budou okopirovany pro jeho strategickou koncepci. Pravdepodobne je, ze prijata bude spatna kopie teto doktriny. Dulezite je zminit, ze napriklad v nemecke ustave je napsano, ze armada je vylucne obrannym nastrojem. Tato doktrina vsak neni obranou; je utocnou agresi.

NATO a OSN

Dalsi podstatnou otazkou je, jak se NATO postavi ke Spojenym narodum. Tato doktrina je proti duchu Spojenych narodu i proti Charte OSN. To neni pouze muj nazor, stejne myslenky se objevuji v nejvetsich nemeckych denicich. Jeden z nich napsal, ze region, ve kterem NATO operovalo, byl az dosud region Euroatlanticky. Dnes se zmeni na globalni. Viceprezident Spojenych statu Dick Cheney se vyjadril, ze USA jsou pripraveny valcit proti vsem statum, ve kterych se podle nich nachazeji teroriste nebo ktere terorismus podporuji. Tyto kriteria podle nej splnuje sedesat statu; sedesat statu sveta se tedy muze stat tercem vojenske politiky USA. Sedesat statu je jiste velke cislo, zvlaste uvazime-li, ze v OSN je sdruzeno 191 statu a na celem svete jich je okolo 200. Otazka zni: bude na tento problem NATO nahlizet stejne jako USA? Vojenske noviny v Nemecku pisi, ze NATO prijme politiku proti globalnimu Jihu. Ve stinu toho je dulezite, jak probehne diskuse o strategii NATO. Pokud NATO prijme spatnou kopii strategie USA, bude to znamenat, ze vsechny clenske staty NATO budou muset, jiz podruhe, nakoupit velke mnozstvi novych zbrani. Generalni tajemnik NATO jiz oznamil, ze povazuje za dulezite prijmou novy program pro nakup zbrani. V posledni dobe se take vynorila otazka, zda muze byt alternativou k NATO Evropska unie. V Nemecku se politici a vlada predhani ve vyrocich, jak je EU mirumilovnou organizaci. Ovsem i EU vytvari svou intervencni armadu o sile sedesati tisicu vojaku. Operacni radius teto armady ma byt ctyri tisice kilometru od Bruselu. Vsechny staty, ktere chteji vstoupit do EU, musi garantovat, ze do teto armady poskytnou sve vojaky. Slozeni teto armady je rovnez zajimave: 12 000 Francouzu, 12 500 Anglicanu a 18 500 Nemcu. Je zjevne, ze nejvetsimi pocty zde jsou zastoupeny tri velke evropske staty NATO (tri jablka). Da se rici, ze v Evropske unii vznika pod vedenim Nemecka dalsi intervencni armada. EU se tak v pristich nekolika letech stane take vojenskou organizaci.

Valka proti Iraku

Vlada USA tvrdi, ze chce vest valku proti Iraku bez ohledu na to, co budou delat zbrojni inspektori OSN. Tuto pozici zastava i Velka Britanie. Francie a Rusko pro pripadnou valku proti Iraku vyzaduji mandat OSN. Nyni to vypada tak, ze bude prijata nova rezoluce OSN o velmi nejasnem zneni. USA a Velka Britanie pak budou moci rict: „OSN odsouhlasila vojensky utok,“ ovsem Francie, Cina a Rusko se jim budou oponovat: „Ne, ta rezoluce takto nezni.“ Nemecka vlada tvrdi, ze je proti valce. Ovsem veskere transporty valecneho materialu jsou vedeny pres Nemecko. Pro Nemecko a Cesko je dulezite, ze v soucasnosti maji sve vojaky umistene v Kuvajtu. Behem predvolebniho boje v Nemecku ministr obrany nekolikrat rekl, ze tito vojaci musi byt stazeni. Vsichni vsak vime, ze tento vyrok plati jen do voleb… Dnes nemecky ministr Joschka Fischer prosazuje, aby nemecti vojaci zustali v Kuvajtu dlouhodobe. Ovsem pokud je nemecka vlada skutecne proti valce, musi sve vojaky stahnout okamzite. Nemecti vojaci musi v pripade valecne situace bojovat po boku armady USA, jejiz vojaci se v Kuvajtu nachazeji take. K tomu jsou vazani mezinarodnimi smlouvami; v pripade, ze valka vypukne, tak je jiz stahnou nepujde. To same se pravdepodobne tyka i Ceska. Otazka vule Velke Britanie a USA valcit proti Iraku bude take na programu jednani summitu NATO v Praze. Domniva se, ze k valce dojde pravdepodobne bezprostredne po prazskem zasedani, podobne jako v roce 1999, kdy k zahajeni utoku na Jugoslavii doslo par tydnu po summitu NATO v USA.

Alternativa k valce

Jako odpurci valecne politiky budeme casto konfrontovani s otazkou, jaka je nase alternativa. Jak se postavit napriklad k Saddamu Hussainovi, ktery vlastni zbrane hromadneho niceni a udajne by je byl schopen i pouzit. Cetl jsem analyzu, sepsanou zbrojnim inspektorem OSN, ktery tuto praci prestal vykonavat v roce 1998. Neni to zadny extremista, je clenem republikanske strany v USA. V te praci stoji, ze v roce 1998 nevidel, ze by mel Irak jaderne, chemicke nebo biologicke zbrane. Situace v roce 1991 byla v mnohem jina. Podle nej v roce 1998 Irak nemel zbrane hromadneho niceni; proto by zbrojni inspektori OSN meli byt vyslani do Iraku aby zjistili, zda-li se dnesni situace nejak lisi od te v roce 1998. V tomto bode s nim souhlasim, protoze pokud by zjistili, ze Irak ma zbrane hromadneho niceni, potom by se tim mela zabyvat OSN, pokud by zjistili ze ne, potom by embargo proti Iraku muselo byt zruseno. Tvrdim totiz, ze embargo uvalene na Irak je druhem valky proti lidem. V jeho dusledku jiz zemrelo mezi pul milionem a dvema miliony lidi. Proto rikam: neohlizejme se na embargo a pomozme lidem. Zapadni staty nechteji vedet, co se v Iraku v soucasnosti deje. Pro Iracany to je nesmirne spatna situace; embargo se vztahuje dokonce i na zdravotnicky material, ktery do zeme nesmi byt dovazen. Nejaky sice prichazi v ramci ruznych programu, ale neni ho dost. Byvaly koordinator programu Ropa za potraviny rika, ze embargo musi byt zruseno. Teprve pote nebude moci Saddam Hussain neustale tvrdit, ze za vsechny problemy muze embargo a lide v Iraku uvidi, ze zatimco cast jejich problemu je skutecne zpusobena embargem, cast prameni z diktatury. Embargo tak pusobi proti lidem, ale pro Saddama Hussaina. Dusledkem politiky zapadnich statu vzdy bylo jen dalsi posileni Hussainovi pozice. Vyslani zbrojnich inspektoru do Iraku je dulezite; nyni je vsak blokovano USA a Velkou Britanii. Problemem je pozice USA a Velke Britanie, nikoliv pozice tech statu, ktere inspektory vyslat chteji. Pouze pokud se o tom nekdo presvedci, bude mozne rici, zda Irak vlastni zbrane hromadneho niceni. USA a Velka Britanie ale nechteji, aby byly zjisteny dukazy. Tvrdi, ze Irak postavil novou tovarnu na vyrobu jadernych zbrani a budovy znicene nalety byly zrekonstruovany. A protoze byly zrekonstruovany, vyviji Irak novou jadernou zbran. Take tvrdi, ze zdrojem teto informace je Mezinarodni organizace pro jadernou energii (IAEO). Ta vsak rekla pouze tolik, ze budovy byly zrekonstruovany. Nikdo vsak nevi, co je uvnitr. A to je problem. Pokud by se nekdo podival dovnitr, vedeli bychom to. Kdyz se tam nikdo nepodiva, nevime nic a Bush s Blairem mohou tvrdit cokoliv. Vsichni vime, ze Saddam Hussain je diktatorem; nema zadne nase sympatie. Nepratele nasich nepratel nejsou nasi pratele. Jiste by bylo lepsi, kdyby v Iraku panovala skutecna demokracie. Ovsem vlada USA nestoji o demokracii v Iraku. Namisto Saddama Hussaina chteji dosadit jineho diktatora. Velke americke deniky Washingtone Post a New York Times napsaly, ze USA potrebuji, aby vudce Iraku byl naklonen USA – to je podle nich skutecne dulezite. Pokud bude mozne aby byl demokraticky, bylo by to dobre, ale pokud to mozne nebude, je to vlastne jedno. To je podle meho nazoru dostatecne vypovidajicim vyrokem o politice statu NATO.

Otazka zbrojnich inspekci

Castou namitkou je, ze zbrojni inspektori nebudou Saddamem Hussainem do Iraku vpusteni. Problemem ale je, ze byvaly sef zbrojnich inspektoru OSN potvrdil, ze v jeho delegaci se nachazeli take spioni. Irak pochopitelne nechce, aby soucasti delegaci byli spioni. Takova je pravda; famy o tom, ze Irak odmita inspektory jako takove, jsou lzi. Zminim prvni vyhruznou rezoluci OSN prosazenou USA a Velkou Britanii. Pokud by nyni byla prijata takova rezoluce, mohlo by se stat, ze kazda zeme, ktera ma v delegaci sve zbrojni inspektory, by s nimi mohla poslat vojaky do kterekoliv casti Iraku. Britske noviny Independent napsaly, ze se jedna o situaci podobnou te v Jugoslavii. NATO ve smlouve mezi kosovskymi Albanci, Jugoslavii, USA, Francii, Velkou Britanii a Ruskem napsalo, ze jeho vojaci se mohou volne pohybovat po celem jugoslavskem uzemi. Nemecke noviny Welt tvrdi, ze tento druh rezoluce OSN je zarucenym receptem na valku. Dokonce i CIA tvrdi, ze je nemozne, aby existovaly vztahy mezi Irakem a Alkaidou a ze Irak nema zbrane hromadneho niceni. Ovsem pokud zacne valka, muze podle nich Irak nebo jeho spojenci mohou provadet teroristicke utoky. Nesouhlasim se vsemi argumenty CIA, ale z jednim bodem souhlasim: pokud dojde k valce, budeme celit velice problematicke situaci. Proto musi byt udelano vse proto, aby do Iraku byli vyslani inspektori OSN. Muze to trvat nejaky cas, ale ten je nezbytny, aby byla odvracena valka.

Problem ropy v pozadi konfliktu

Dulezitou otazkou je, proc USA a Velka Britanie tolik prosazuji valku. Casto byva zminovan zajem techto mocnosti o irackou ropu, jez tvori celych 10% svetovych zasob ropy. Ve Washington Postu je jiz nyni diskutovana otazka, kdo tuto ropu dostane. Dosli k zaveru, ze by mala cast teto ropy mela byt prenechana Francii, Rusku a dalsim statum, ktere „jdou s nami, ne proti nam.“ V Nemecku jsme v diskusich casto narazili na argument, ze duvodem, proc je nemecka vlada proti valce, muze byt ten, ze nemecke ropne korporace nejsou v oblasti Iraku aktivni. Prisly s krizkem po funuse; vlada se postavila proti valce proto, ze jim to ekonomicky nic neprinese. Za techto okolnosti je dulezite, ze Spojene staty chteji zmenit situaci v regionu. Ohledne ropy hraje dulezitou roli OPEC (Organizace statu vyvazejicich ropu). Kdyz byly v minulosti problemy s cenami ropy, tak Saudska Arabie vzdy zakrocila a pomohla Japonsku a USA, kteri dovazi nejvetsi cast jejich ropy. Jeden muj kolega rika: „Kdyz ziskaji irackou ropu, budou mit svou ropnou paku proti OPEC.“ To jim umozni diktovat si svoje vlastni ceny ropy a vytvaret politiku proti OPEC. To je dulezite, protoze vzajemne vztahy mezi USA a Saudskou Arabii nejsou na tak dobre urovni jako drive. Jednim z duvodu je, ze 15 z 19 atentatniku z 11. zari 2001 bylo ze Saudske Arabie. Skutecne dulezite vsak je, ze stara Carterova doktrina nefunguje. Carterova doktrina znamenala, ze vlada USA pomahala kralovske rodine Saudske Arabie aby nebyla svrzena, a ta na oplatku zajistovala, aby ropa ze Saudske Arabie sla USA, Japonsku a dalsim spojencum. Tuto dohodu vymyslel byvaly prezident USA Jimmy Carter, proto se ji rika Carterova doktrina. Dnes si mysli, ze to nebyla dobra dohoda, a kritizuje svou byvalou pozici. Myslim, ze muzeme rict, ze valka proti Iraku je neprimou valkou proti Saudske Arabii. Situace v regionu se promeni a nekteri clenove vlady USA jiz dnes rikaji, ze dalsim krokem po Bagdadu je Teheran. Ale zpet k NATO – prave v Praze se bude diskutovat, jestli se NATO stane soucasti teto permanentni valky USA.

Zbrane hromadneho niceni

Myslim, ze vlada Iraku a Saddam Hussain usiluji o ziskani zbrani hromadneho niceni proto, ze se stava tercem USA a Velke Britanie. Jednim z pouceni prameniciho z valky proti Jugoslavii je, ze staty vlastnici jaderne zbrane nejsou tercem NATO nebo USA. Prikladem muze byt Rusko, Pakistan nebo Indie, kteri vlastni jaderne zbrane a nejsou tercem USA. Myslim, ze problem, proti kterem chteji bojovat, sami vytvari. Podle me je dulezite, aby neexistovaly zbrane hromadneho niceni v jakemkoliv state sveta, a aby nebyla vedena valka proti Iraku. Staty s nejvetsim poctem jadernych zbrani jsou USA, Rusko, Velka Britanie, Francie, Izrael, Indie, Pakistan… Napjata situace mezi Indii a Pakistanem, ktera je skutecnym problemem, neni diskutovana vladou USA ani NATO. Ja jsem proti zbranim hromadneho niceni kdekoliv na svete, ve vsech statech. Proto, pokud vlada USA tvrdi, ze Irak je problem, podivejme se nejprve na toho, kdo nejvice krici. Chemicke zbrane pouzite v Iraku v roce 1991 byly vyrobeny z antraxove kultury ziskane od armady USA. Zastupce USA u Saddama Hussaina behem valky v Perskem zalivu mezi Irakem a Iranem vedel, ze Irak pouzil chemicke zbrane proti Kurdum, a presto se i pote vyjadril pro to, aby USA staly na strane Iraku ve valce proti Iranu a nadale mu dodavaly chemicke zbrane. Vzdy jde o stejnou situaci, kterou nazyvam Frankenstein fenomen. Nejprve jsou „vyrobeni“ diktatori, kteri se nasledne vzeprou svym chlebodarcum. Ve svetove politice jde o vazny problem; presto jsou stale vytvareni novi Frankensteinove. A nasledne bombardovani. A tak to jde porad dokola. Proti tomu se musime postavit. Uz zadne nove Frankensteiny…

Zaverem

Na prazskem summitu NATO se tedy bude resit mnoho dulezitych otazek: rozsireni NATO, Bushova doktrina, valka proti Iraku a nova pusobnost NATO. Vsichni vime, ze vlady nemeni svou politiku jen tak. Je dulezite, aby zde existovalo velke a silne hnuti, ktere rekne „ne“ rozsirovani NATO, ne Bushove doktrine, ne novym ukolum NATO a ne valce v Iraku. Proto jsou podle me dulezite masove demonstrace behem summitu NATO v Praze. Pokud se NATO definuje jako mezinarodni, je dulezite, aby odpor proti provalecne politice byl take mezinarodni. Doufam tedy, ze se prazskych demonstraci zucastni mnoho lidi jak z Ceska, tak dalsich statu.

– tento text vznikl prepsanim a mirnym upravenim textu prednasky Tobiase Pflugera ve Vysokem Myte, poradane v ramci prednaskoveho turne organizovaneho Ceskoslovenskou anarchistickou federaci. Ctyri prednasky v Praze, Brne, Plzni a Vysokem Myte navstivilo celkem na 150 lidi. Tobias Pfluger je reditelem Institutu pro vyzkum militarismu a autorem knihy Novy Bundeswehr. Preklad Pavel Houdek.

http://www.csaf.cz – Ceskoslovenska anarchisticka federacia http://www.csaf.cz/print.php?clanok=88
http://www.blisty.cz/txt.php?id=12019